Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas, byl hostem Pavla Štrunce a říká: „COVID a válka na Ukrajině nás změnily. Dnes čelíme úplně jinému světu. COVID přetvořil vztah lidí k financím. Najednou jsme začali očekávat více od státu a čím dál víc přemýšlíme, co nám může poskytnout.“ Po krizi přišly miliardové deficity a rostoucí státní zadlužení. „Energetická krize a válka na Ukrajině odhalily slabiny. Energie budou drahé, a to se jen tak nezmění,“ říká Dufek. Problém je podle něj i zelená politika, která přis

Zelené nadšení EU popírá realitu i fyzikální zákony. Evropa si energetickou krizi způsobila sama, říká ekonom Dufek

Biometan je ideální k “ozelenění” plynu. Vodík prodražuje i evropská regulace, říká šéf plynárenského svazu

Zájem domácností o plyn i spotřeba opět rostou, potvrzují to loňská čísla GasNetu

Německé sítě si do roku 2045 vyžádají investice přesahující půl bilionu eur, uvádí studie

Elektrizační soustavy čekají masivní investice, jejich provozovatelé investují i do nových technologií

Studie: Rozvoj a modernizace elektrických sítí si vyžádají obří investice

Investice do přenosu a distribuce elektřiny nabírají na obrátkách, Česko není výjimkou

Hlavní úkol pro nového komisaře pro energetiku? Bude drahý a týká se i Česka

Plyn místo uhlí. Teplárny a další velké provozy potřebují rychle dekarbonizovat

Rozvoj distribučních sítí v Německu si vyžádá stovky miliard eur

Nový plynárenský balíček - 1. část: Od zemního plynu k vodíkovým sítím

Pravou příčinou blackoutu  byl velmi vysoký solární příkon a současně nízká okamžitá rezerva (rotační hmotnost)stejně jako ve Španělsku. Je to následek řetězové reakce na jejimž začátku stojí fotovoltaika. 
Došlo k mechanickému poškození a pádu jednoho fázového vodiče na úseku vedení V411 mezi Hradcem a Výškovem na Žatecku. Jde o součást velmi zatěžovaného koridoru ze severního do jižního Německa přes naše území.
Němci mají problémy s výstavbou nových linek, takže velká část energie proudí naší soustavou. Takže pokud nastane nějaký extrémní stav, jako byla páteční  nadvýroba z fotovoltaiky v Sasku, která se nesmí odpojit a  nepotřebná energie  musí proudit přes nás někam dál, tak to naše  soustava prostě nevydrží. V plánu je proto úsek posílit, přičemž právě probíhá výběrové řízení na stavební práce.

Vlček: Vyšetřování výpadku dodávek proudu v ČR by mělo být hotové v řádu týdnů

Projekt ITER dosud přinesl místo zisku neomezené energie z fúze pouze nevídané problémy, zdržení a komplikace.
Dr. Michael Dittmar(1956) projekt otevřeně kritizuje už od roku 2008 a teprve nyní se k němu nesměle a velice opatrně připojují další. Je to ožehavé téma a nikdo z vědců se nechce zničit kariéru. Točí se kolem toho nepředstavitelné množství peněz.

Dnes je jasné, že projekt tokamaku ITER musí ztroskotat na 4  neřešitelných problémech, o kterých se samozřejmě nikde veřejně nemluví ani nediskutuje:

1.Doba provozu. V pulzním reaktoru ITER by to mělo být až 40 vteřit.  Pro komerční využití je však nutno zajistit nepřetržitý provoz po mnohem delší dobu.

2.Tritium. Reaktor  ho má získával z lithia jaderným štěpením. Ani v simulacích to nefunguje. Žádná taková  množící membrána(breeding blanket) neexistuje. To je zcela zásadní věc. Tokamak bez paliva prostě nepoběží.

3. Breeding blanket. Vnitřní stěna plazmové komory fúzního reaktoru musí trvale odolávat kontaktu s plazmatem o teplotě až 200 milionů stupňů a současnému bombardování neutrony a zároveň produkovat tritium. Materiál s těmito vlastnostmi není ani na Zemi ani ve vesmíru. 

4. Divertor + konverze tepla. Teplo ze žhnoucí plasmy více jak na Slunci, by se muselo z plazmové komory nějak odvádět a po ochlazení na přijatelnou míru klasicky  přivést do běžné turbíny s generátorem. Zatím není jasné, jak by to mohlo fungovat. A v ITERu to nelze zjistit a ani se to tam neplánuje zkoušet. Elektřina se má vyrábět později až v mnohem větším nástupném tokamaku zvaném DEMO. Na ten však zatím neexistuje žádný konkrétní plán ani finanční prostředky.

ITER je jen obrovská bezedná černá díra na peníze. Plánoval se od r.2006, začal stavět v r. 2020, dokončen měl být v r.2025 a měl stát 5 mld euro. Nový termín je rok 2035.  V realizaci se utopilo přes 20 mld.€. Celkem to bude 40-60 mld.€ .  Sype se do toho dál a dál, avšak  konec je v nedohlednu. Na výzkum jaderné fůze však bylo vždy k dispozici dostatek peněz. EU na tento účel poskytuje téměř polovinu celého svého rozpočtu na výzkum v oblasti energetiky. A většina z nich je určena na program ITER. Tím je tento absurdní poměr jasný – navzdory všem neúspěchům, přestože tento program musí být neustále revidován a cíle musí být redukovány. ITER  je prostě nepředstavitelný megaskandál.

Jaderná fúze je opět o krok blíže, ITER vybral zhotovitele torusu fúzního reaktoru

Bohužel  tento web není seriózní  v mnoha ohledech.
Spíš  škodí energetice jako celku a dělá  medvědí  sluzbu oze, aniž  by někdy  třeba  jen náznakem  zmínil potíže oze, jak je řešit  po vzoru Číny. 
Je to jen reklamní  plátek  na oze.

Vlna veder v Evropě tradičně sužuje i jaderné elektrárny, v ČR zatím problémy nejsou

Vlček zamete pod koberec. Přetoky  helmutů zapomenuty. Škody  v řádu mld czk zatáhne stanjura větším  deficitem.
Fiala se bude dál  šklebit.

Sev.en Česká energie bude v Česku investovat do baterií. Největší úložiště s kapacitou stovek MWh vyrostou ve Chvaleticích a v Kladně.

Tykač vybuduje největší bateriová úložiště v Česku

Elektrické ojetiny meziročně výrazně zlevnily. S tím jde ruku v ruce i zvýšený zájem o ně.

Ta čísla překvapila. Češi jak o závod kupují Tesly z druhé ruky, jejich ceny klesají

He adds that “Japan recognises SMRs potential” but is yet to have as supportive a policy environment for the technology as South Korea, which has a ...

Japan switches back to nuclear, 14 years after Fukushima - Financial Times

České země v pátek postihl výpadek proudu. Byly samozřejmě doby, kdy žádný proud nebyl, a také byly doby, kdy proud vypadával každou chvilku – i když někdy jen v jednom bytě, domě nebo ulici. Na nespolehlivost těchto vymožeností, a to i ve větší

Co nás může naučit výpadek elektřiny

 Novela zákona o obnovitelných zdrojích energie, která po složité cestě parlamentem v březnu konečně dospěla až k prezidentskému podpisu, přináší klíčové změny v oblastech akumulace energie, flexibility sítí a agregace. Důležitý krok k moderní, 